Začátek našeho příběhu

Bydlíme ve dvoj-generačním domě. V prvním patře bydlí tchán V. a tchýně J. Já s přítelem bydlíme ve druhém patře. Dole bydlela kočka Ragdoll jménem Fíba. Protože Fíba často mrouskala, nechali jsme ji nakrýt. S krásným kocourkem Tedem. Vyšlo to až na druhé návštěvě. Bohužel v těhotenství neprospívala. Naopak málo jedla, nepila. Když pila  a jedla, tak zvracela. Měla průjem. Veterinář nám řekl, že je to tím těhotenstvím. Začala i značkovat. To nás znepokojilo,protože to nikdy nedělala. Přesto jsme věřili veterinářovi, že je to spojené s těhotenstvím. Bohužel to pokračovalo dál. J. byla z toho nesvá a trápil jí stav Fíbinky. Za týden ji vzala opět na kontrolu. Tentokrát tam byl jiný veterinář, který ihned udělal císařský řez. Měla v sobě tři kotátka. Jedno už bylo mrtvé. Dvě přežili. Fíbince, ale zjitili, že ji selhávají ledviny. Obě dvě naráz. Dostala antibiotika. Koťátka nám šoupli do krabičky s tím, že pokud je nebude kojit mají se krmit kočičím mlékem a po jídle se mají masírovat. Udržovat v teple. Nic víc. Takže informace skoro nulové. Jak moc masírovat?Jakým stylem? čím krmit? jak moc teplé mléko? jak teplý pelíšek? Jak často krmit? a jak správně?  

Veliké poděkování patří i páničkům Tedíka. Bohužel pro ně se nám nepodařilo koťátko zachránit.

 

Na fotce je Fíbinka.

No nebudu říkat, že nenastal trochu chaos. Přece jen 4 lidi , co neví co si počít s těma malýma krysičkama. Ve vzduchu vysel stres a strach nejen o koťátka, ale hl. o Fíbinku.  Přesto jsme je nějakým způsobem nakrmili suchým mlékem Kitty Milk. Byly nám doporučeny injekční stříkačky. Po prvním krmení nám jedno koťátko umřelo. Těžko říct jestli to bylo tím, že bylo slabé nebo tím, že se mu do plic dostalo mlíčko. (víc dále v článku jak odchovat kotě) 

  No a tak zůstalo jedno. Jeden malý bojovník. O kterém se rozepíši v dalším článku Jak odchovat kotě.

  Bohužel co se týče  maminky Fíbinky. Nedopadlo to dobře. Zjistili jí, že jí selhávají obě ledviny. Koťě nepřijala. Chudák byla tak unavená, že asi ani nechápala, že je její. J. s ní chodila na kapačky. Ale stejně to nezabíralo. Nejedla, málo pila. Polehávala a byla apatická. Po pár dnech ji dokonce z jizvy vylezlo cosi...co by se muselo opět odoperovat. Byla tak těžce nemocná, že by operaci už nepřežila. Veterináři se podivovali, že přežila císař a že vůbec zvládla odnosit koťata. Byla to bojovnice. J. z toho byla velice špatná, nespala a pořád myslela na to co bude. Měli velice pevný a silný vztah. Tolik byly na sobě závislé. 

Po dlouhé úvaze jsme ji nechali utratit. Nechtěli jsme ji trápit. Zůstalo po ní veliké prázdno. 

kocour Tedík

spolu F+ T